Velikonoce 2010
Příjemné prožití velikonočních svátků
přeje
Spolek celníků České republiky
Svátek, který se každoročně slaví první neděli po prvním jarním úplňku. Letos tedy tyto svátky připadají na neděli 4. dubna.
Jedná se o nejvýznamnější svátek křesťanský, kdy si křesťané připomínají umučení a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. V současnosti je však svátkem spojeným s oslavou příchodu jara.
A proto si připomeňme ve stručnosti některé tradiční zvyky; názvy jednotlivých dnů spojených s Velikonocemi.
ŠKAREDÁ středa - někde zvaná sazometná. Podle lidové víry se ten den Jidáš škaredil na Krista. Sazometná proto, že se prováděl jarní úklid a vymetaly se komíny.
ZELENÝ čtvrtek - nejvíce připomíná zrada Jidáše, pojídá se pečivo s medem pojmenované jidáše nebo jidášky. Jidáše se pečou v mnoha domácnostech dodnes, mají tvar stočeného provazu, na památku provazu, na kterém se Jidáš oběsil. Nedodržuje se však již striktně čtvrtek, pečení se posouvá na jeden z dnů volna.
VELKÝ pátek - den přísného půstu, smutku nad Kristovou smrtí. Velkému pátku se přisuzovala moc otvírání pokladů země a víra v oživující moc pramenité vody. Odtud pochází velmi rozšířený zvyk omývání pramenitou vodou před východem slunce. To vše pro zdraví a krásu.
BÍLÁ sobota - na slavnosti Vzkříšení světí v kostele svíčky jako symbol nového světla a otvírají se tak vlastní svátky – velikonoční hody. Ke známým lidovým obyčejům spojeným se svěcením ohně je využití kousků dřeva, které prošlo ohněm jako magické ochrany domu, studně, pole před nepřízní počasí, čarodějnicemi a jiným neštěstím.
BOŽÍ HOD nedělní - se v kostele světily pokrmy a mohl skončit velký půst. V tento den se obcházela pole, někde se do rohů polí zapichovali křížky a pronášeli se modlitby za dobrou úrodu. Chlapci si připravovali pomlázky a děvčata vajíčka.
VELIKONOČNÍ pondělí - nejčastěji spojováno s tzv. velikonoční koledou, kdy koledníci obcházejí stavení, přednášejí nebo zpívají koledy a děvčata se pomlázkou "pomlazují" a kolednící dostávají za odměnu barvená a malovaná vajíčka.
